Kdo není Charlie, je kolaborant

Ve středověku by novináři Charlie Hebdo skončili na hranici. Římskokatolické. Za karikaturu Papeže a sprostý vtip o Ježíši a Svaté trojici. Za urážku a porušení pravidel. Ve skutečnosti za ukazování jiného světa než jak ho popisuje katolická církev. Od těch dob se náš svět změnil, vliv církve v západní civilizaci upadl. Její vlastní vinou. Už neodsuzuje na hranici. Máme svobodné soudy. Existuje svoboda slova, svoboda vyznání a dokonce něco jako lidská práva. Zaplaťpánbůh. 

Vliv katolické církve se změnil, ale zdá se, že myšlení jejích představitelů ne. Alespoň tomu nasvědčují výroky teologa a katolického kněze Tomáše Halíka v souvislosti s vraždou novinářů z Charlie Hebdo publikované v mnoha médiích.

„Novináři z Charlie Hebdo žádné pravdě nesloužili, naopak: sprostými útoky na zakladatele islámu posilovali nebezpečnou lež, že Mohamed je vzorem dnešních fanatiků, zneužívajících islám. Neuráželi teroristy, ale uráželi duchovního otce půldruhé miliardy muslimů, kteří s teroristy nemají nic společného,“ napsal hrdě Halík do Hospodářských novin.

Tak na tento vskutku biblický výrok použijme trochu té jezuitské logiky. Pokud je to pravda, tak proč je zavraždili teroristé (jejichž vzorem není Mohamed) a ne zástupci půldruhé miliardy? Aha, ti jsou vlastně hodní a mírumilovní. Jenže z toho vyplývá, že za ně bojují teroristé. Protože byli hodní uraženi. Protože si to hodní přejí? Pak ovšem musí být jasné, že oběti nejsou oběti, ale sprostí útočníci. Tudíž teroristé nejsou vrazi, ale bojovníci víry? To si opravdu myslíte, pane Halíku?

Jak praví Korán: Nejste to vy, kdo je zabili, ale Bůh je zabil; a nevrhals ty, když jsi vrhal, nýbrž byl to Bůh, kdo vrhal, aby vyzkoušel věřící zkouškou dobrou, od Něho přicházející, vždyť Bůh slyšící je, vševědoucí!

Ale dál je to ještě zajímavější. Halík pokračuje: „Člověk, který vleze do tygří klece, aby zachránil dítě, které tam spadlo, je hrdina; pokud tam vleze jen proto, aby exhiboval své pohrdání všemi pravidly a nezodpovědně tím ohrožuje nejen sebe, ale i mnoho jiných, kteří za jeho exhibici zaplatí životem, ten pro mne hrdina není.“

Tím je to jasné. Teroristé jsou přírodní jev, který je pochopitelný (asi Boží záměr), s kterým se nedá nic dělat. Je jejich přirozené právo popravit každého kdo urazí věřícího. Existují totiž jasná pravidla, co se smí a nesmí psát a kreslit a říkat a myslet. Kdo je poruší, tak špatně skončí. Řekni Mohamed je vůl, kulka do hlavy, konec. Tvoje chyba! Měl sis to rozmyslet a odvolat. Jako Galileo. A Slunce bude dál obíhat kolem Země.

Já se stejně jako pan Halík, taky hlásím k jiné tváři naší kultury. K jiné než je ta jeho. Moje kultura tvrdí, že jakýkoliv náboženský rozpor není ospravedlněním násilí nebo dokonce vraždy. Moje kultura tvrdí, že svobodné vyjádření jakéhokoliv názoru je vždy pozitivní a dovolené.  Že svobodná diskuze a výměna rozdílných názorů obohacuje život a posunuje vývoj civilizace. Že svoboda nemá žádná omezení a humor nemusí být laskavý a osvobozující, ale jen humorný. Že se špatný humor netrestá smrtí. Že i špatný humor je lepší než žádný. Že si každý může vybrat, čemu se chce smát a jaké noviny číst. Že myšlenku nebo víru neprosadí násilí. Že cena života jednotlivce je větší než jakékoliv údajné „slovo boží“. A v takové kultuře musíte být Charlie.  

Islám učí o rozděleném světě. Jejich bojovníci se pokoušeli ovládnout Evropu už mnohokrát. Byli vždy poraženi. Teď k nám muslimové přicházejí údajně v míru. Proč ne, nevadí mi to. Různé názory a životní styly nás mohou jen obohatit. Navíc na rozdíl od jejich pravověrných mě neuráží jejich pouhá existence. Trvám však na jedné věci. Pokud žijí v naší části rozděleného světa, musí přijmout naše právo a akceptovat naší kulturu a životní hodnoty. Stejně jako bych se já choval, kdybych chtěl žít v jejich části světa. Bohužel nesmíme zapomínat, že teroristické útoky jsou od časů Starce z Hory šíitskou válečnou strategií, takže možná jsme ve už válce. Ve válce se musí bojovat. To nás učí historie jasně.

Naše kultura říká, že schvalování zločinu je zločin. Údajná mlčící většina „hodných muslimů“ se ničím neliší od loajálních občanů Třetí říše. Navíc ani nic takového neexistuje. Kde jako mlčí? Kde je? Můžete mi jí přivést, abych si s ní promluvil? Existují jen jednotlivci a jejich svobodná volba – Ahmed, který při své práci položil život (stejně jako mnoho jeho kolegů) nebo jeho soused, který možná pomohl jeho vrahům. To nemá nic společného s vírou.

Z mého pohledu nejsou náboženské rozkoly problémem jakékoliv víry. Korán a Bible má víc společného než rozdílného a křesťané a muslimové a další náboženství spolu mnohokrát v historii dokázali úspěšně společně žít a prosperovat. Problém nastane vždy, když do hry vstoupí náboženství jako organizace. Organizace, která pro svůj život potřebuje mít pravidla, hierarchii, moc a také pochopitelně nepřítele. Ale prosím oddělujme striktně víru a církev (nebo církevní stát). Jde o dvě zcela odlišné věci. Než ony, to je mnohem podobnější Bible a Korán nebo Katolická církev a Islámský stát. Jak nám nechtěně ukázal pan teolog Halík při své mediální exhibici. Je to jen jeho názor nebo je katolická církev nepoučitelná?

Ale to všechno může být pravda a nemusí. Není to ani až tak důležité. Jediné co je důležité a pravda jsou mrtví a jejich blízcí z Charlie Hebdo.

Jsem Charlie.

Marek Lichtenberk

ps: Schválně jsem se z estetických důvodů nevěnoval Halíkovu názoru, že mrtví svým postojem a činností ohrožovali životy dalších nevinných lidí. To je hnus srovnatelný s tvrzením, že si Židé za koncentrační tábory mohli sami!